28.10.2020

Spoluvlastnictví nemovitosti má svá úskalí

Mít ve společném vlastnictví jednu nemovitost se mnohdy ukáže jako velmi problematické. Příklady z praxe totiž naznačují, že i když se spoluvlastnictví zpočátku zdálo jako dobrý nápad, časem však nastanou rozpory, kdy dohoda mezi jednotlivými vlastníky už není možná.

Spoluvlastnictví má jednu nespornou výhodu, nemovitost si pořídíte za nižší náklady. Řeší to tak často členové jedné rodiny v domnění, že na užívání i údržbě nemovitosti se přece dokážou shodnout.
„I když se spoluvlastnictví z počátku nemusí jevit jako problémové, je poměrně časté, že po určité době dochází mezi spoluvlastníky k názorovým střetům. Ty se v případě nemovitostí zpravidla týkají způsobu jejího užívání a péče o ni, nutných či naopak zbytečných investic. Často to pak poškodí i mezilidské vztahy uvnitř celé rodiny,“ upozornil advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Rozhodování podle velikosti podílu

Pokud jste jediným vlastníkem nemovitosti, můžete se svým majetkem (pochopitelně v mezích zákona) libovolně nakládat. Jste-li ale jedním ze spoluvlastníků, počítejte s tím, že rozhodujete podle velikosti svého podílu.

O běžné správě spoluvlastníci rozhodují většinou hlasů, při rozhodování o významných záležitostech – jako například zlepšení stavu nemovitosti či změny způsobu jejího užívání – jsou pak potřeba dvě třetiny hlasů. Ve výjimečných případech (zatížení společné věci, dlouhodobé omezení práv spoluvlastníků apod.) je pak dokonce vyžadována jednomyslnost spoluvlastníků.

„Je obrovské riziko, že se spoluvlastníci na správě nedohodnou. Budete-li tak například jedním ze tří spoluvlastníků nemovitosti, kde každý bude mít stejný třetinový podíl, a budete mít v úmyslu tuto nemovitosti pronajímat, ostatní spoluvlastníci vás jednoduše zablokují,“ upozornil Strnad.

Spoluvlastníky z dědictví

Častým případem, kdy se vlastníky jedné nemovitosti stane více lidí, je dědictví. „Dědici potom musí řešit vzájemné spory, co s nemovitostí udělají dál. Přitom by stačilo těmto situacím předcházet, v rámci právní ochrany majetku je vhodné zejména nemovitosti nedělit vůbec a striktně je odkázat jen jedinému dědici anebo stanovit pravidla, jak mají dědici nemovitost spoluvlastnit a zejména pak co dělat v případě sporu,“ doporučil Strnad.

Právník upozornil i na další úskalí spoluvlastnictví, jímž je tzv. solidarita spoluvlastníků. Zatímco o správě a nakládání s nemovitostí se rozhoduje zpravidla většinou hlasů, z právních jednání jsou spoluvlastníci oprávněni a povinni jednat společně a nerozdílně. Například věřitel má právo vymáhat svou pohledávku po každém z nich.

Nejsou žádnou výjimkou případy, kdy se spoluvlastníci většinou hlasů dohodnou na modernizaci domu, náklady pak ale musí hradit všichni, i ti, kteří s ní nesouhlasili, případně musí rozhodnout soud.

Zdroj: www.novinky.cz